Jak můžeme jít po duchovní cestě rychleji?

Skrze stálé a vědomé odevzdání naší vnější i vnitřní existence Vůli Boha. Odevzdání stolu nebo židle je tamasické ­neboli pasivní odevzdání. Můžeme je odtáhnout odtud někam jinam. Takové odevzdání není duchovní odevzdání. Duchovní odevzdání je vědomé odevzdání. Vědomě nabízíme naše tělo, vitálno, mysl, srdce, duši a veškeré naše schopnosti Nejvyššímu k Jeho službám. Jsme připraveni běžet k cíli a zároveň, když Bůh chce, aby někdo běžel rychleji než my, nebo když Bůh chce, abychom běželi určitou rychlostí, budeme spokojení. Pokud dokážeme bez přestání nabízet svou individuální vůli a dokonce i svou aspiraci Nejvyššímu, potom naše lidské ego musí být osvíceno. Když je ego osvíceno, můžeme a budeme mít pocit své opravdové jednoty s nejvyšším Světlem. Máme-li jednotu s tímto Světlem, nemůže do nás vstoupit omezení, a tak nemůžeme mít žádné ego.