Vyděsila by vaše transcendentální fotografie tyto vitální bytosti? A odehnala by je, kdyby nás napadly, když, řekněme, jdeme po ulici?

Věřte mi, že když uvidí transcendentální fotografii a ta bude v té chvíli pracovat, budou se bát. Problém spočívá v tom, že v takové chvíli nebudete na transcendentální fotografii myslet. Jste-li napadeni, jste šokováni a na fotografii si nevzpomenete. Když však oběť přijímá světlo z transcendentální fotografie, budou hrozivě vystrašeny a budou přinuceny odejít. Tyto síly odejdou pouze tehdy, když člověk přijímá. Jestli se však na transcendentální fotografii bude dívat někdo, kdo není mým žákem a nezáleží mu na mně, bude to pro něho jen obrázek. Nezíská z něj žádné světlo a tyto síly se bát nebudou.
 

Když někomu, kdo se stal obětí těchto sil, ukážete obyčejnou fotografii, neochrání ho, i když v ni bude mít víru. Za prvé, nebude mít dostatek víry právě v tu fotografii, pokud to není má transcendentální fotografie. Za druhé, i kdyby v ni měl víru, nepřijde z ní božskost. Ochranná síla světla působí zvláštním způsobem. V této židli je duše a v mém těle je také duše. Je ale obrovský rozdíl mezi duší v mém těle a duší v židli. Je pravda, že v mrkvi je Bůh a v tužce je Bůh. Ale kolik božskosti je v té mrkvi nebo v té tužce? Jestliže se oběť dívá na transcendentální fotografii a je schopna z ní přijímat, vitální bytost bude nucena odejít. Bude velice vystrašena světlem a silou, které proudí z obrázku do oběti.
 

Síly napadají, ale vždy existuje ochrana. Nejlepší je myslet na ochranu jako na první věc, když se ráno modlíte a meditujete,.