Otázky & Odpovědi: Udržení si své radosti

OTÁZKA: Jaké kvality jsou nejdůležitější pro vstřebání světla?

ODPOVĚĎ: Vstřebávání světla vyžaduje naprostou upřímnost a čistotu. Kdokoliv, kdo je stoprocentně upřímný a čistý ve svém duchovním životě, může okamžitě vstřebávat světlo. Upřímnost, o které mluvím, není běžnou lidskou upřímností, ale duchovní upřímností, která je nekonečně jemnější. Duchovní upřímnost se ptá, zda-li jsme připraveni učinit veškeré oběti, abychom potěšili Boha. Požádá-li vás Bůh, abyste se pro Něj vzdali všeho, pokud řekne: "Všeho se vzdej a kráčej se Mnou, poběž se Mnou," a vy jste připraveni tak učinit, to se nazývá pravou duchovní upřímností. Duchovní upřímnost je neustálá vnitřní i vnější oběť. Není-li zde žádná oběť ve vnitřním životě či ve vnějším životě, tehdy se upřímnost nemůže narodit. Neustálé sebeobětování k pochopení Nejvyššího je nazýváno pravou upřímností.

Ale pokud zde není čistota, okamžitě ztratíte světlo, které jste přijali. Čistota je ve skutečnosti nádobou uvnitř vás, jež zadržuje duchovní světlo, mír, blaženost a sílu. Velmi často přijmete věci a poté je ztratíte, protože do vás vstoupí nečistota. Nečistota nemá pouze co do činění s nižšími vitálními hnutími. Pochybnost, strach, žárlivost a nejistota jsou vše podoby nečistoty. Jedna nebožská kvalita, která kráčí ruku v ruce s nečistotou, je sebeklam, proto musíte být velmi opatrní. Chcete-li urychlit svou duchovní cestu, čistota musí přijít první. Jinak, nehledě na to, kolik světla jste přijali nebo se chystáte přijmout, nebudete schopni jej udržet.
 

* Každý vědomý krok čistoty je cenným milníkem vítězství na cestě aspirace mého srdce.

OTÁZKA: Ke konci meditace se cítím velice dobře. Je zde něco, co bych měla dělat s tímto pocitem, nebo je nějaký způsob, jak jej využít?

ODPOVĚĎ: Cokoliv cítíte, mělo by být uchováno. Jak to můžete uchovat? Nabízením vděčnosti Vnitřnímu Pilotovi. A také se můžete snažit cítit, že čehokoliv jste dosáhla, může být překonáno. Pokud jste přijala či dosáhla míru v ceně jednoho dolaru, příště se můžete pokusit získat mír v ceně deseti dolarů. A pokud cítíte, že jste si vyvinula vnitřní svaly k přijímání, můžete pokračovat v zesilování těchto svalů. Tímto způsobem si můžete vyvinout velmi mocnou vnitřní schopnost.


OTÁZKA: Když přestaneme meditovat, jak si můžeme udržet úroveň vědomí, které jsme dosáhli při své meditaci?

ODPOVĚĎ: Zde v meditační hale aspirujeme všichni; proto je naše vědomí pozvedáváno. Když půjdeme domů, naše vědomí sejde dolů. Může se odehrát nějaká událost či jen prostě vejdeme do běžných činností a ztratíme svou aspiraci. Dokonce i když zde nebude žádné vnější vyrušení, přesto shledáme obtížným setrvat ve svém nejvyšším vědomí, protože nejsme zvyklí v něm žít. Aspirujeme půl hodiny s největší upřímností a poté začíná odpočívání. Cítíme, že jsme pracovali velmi těžce, proto jsme nyní oprávněni odpočívat hodinu anebo dvě. Neceníme si toho, čeho jsme dosáhli. Cítíme: "I kdybych to ztratil, získám to zpět zítra." A tak si začneme číst noviny či dívat se na televizi a tímto způsobem vcházíme do odpočinku.

Pokud si chceme udržet výšku své aspirace, musí naše aspirace neustále proudit. Dejme tomu, že jsme meditovali přibližně hodinu a nemáme schopnost pokračovat v meditaci. Přesto můžeme dělat něco, co udrží a uchová naši meditaci. Můžeme si číst duchovní knihy, zpívat duchovní písně či naslouchat oduševnělé hudbě. Můžeme jít navštívit duchovního přítele anebo pokud to není možné, zavolat mu a promlouvat o duchovních záležitostech. Další věc, kterou můžeme udělat, je zapsat si své prožitky, ne s myšlenkou na uveřejnění, ale prostě proto, abychom je udrželi ve svém vědomí. Zatímco si zapisujeme prožitky, odhalujeme své vnitřní světlo. Pokaždé, kdy si budeme číst některý z našich vlastních prožitků, získáme novou inspiraci a aspiraci. Dokonce i když jíme, můžeme si vzpomenout, jaký prožitek jsme měli během své ranní meditace. Jako nabíjíme baterii, nabíjíme svou paměť duchovní energií. Tímto způsobem můžeme setrvat v duchovním proudu, jaký jsme měli  při své meditaci, a udržet své vědomí vysoko až do příští meditace.

Chceme-li si zachovat svou výšku a učinit největší pokrok, musíme být velmi moudří ve svém každodenním životě, v tom, jak strávíme každou vteřinu. Přijde čas, kdy nebudeme muset mít žádná omezení ve svém životě; náš život sám bude nepřetržitým tokem aspirace. Ale nyní musíme užívat svou vědomou mysl proto, abychom aspirovali.
 

* Nyní je čas pro dobré využití času. Dnes je den pro započetí dokonalého dne.

OTÁZKA: Někdy po meditaci ztrácím radost, kterou jsem přijal ze své meditace, a cítím se velmi špatně. Proč ztrácím svou radost?

ODPOVĚĎ: Jsou dva důvody, proč ztrácíte svou radost. Jedním důvodem je, že vaše mysl začíná pracovat nanejvýš mocně a prudce. Při takovémto působení povoluje temným, nečistým a nebožským myšlenkám vědomě či nevědomě vstoupit. Když přichází nečistota, radost musí zmizet. Ale je-li čistota dobře zavedena v mysli, radost potrvá dlouhou dobu.

Dalším důvodem, proč ztrácíte svou radost je to, že vaše vnitřní nádoba je malá a vy jste převzal světlo, jež je radostí samou, přes svou schopnost. Množství světla, které jste přijal při své meditaci, vás uspokojilo, ale vaše vnitřní nádoba není dosti velká, aby je udržela. Když jej ztratíte, cítíte se smutně.


OTÁZKA: Někdy se cítím velice smutná, když sestoupím z meditace.

ODPOVĚĎ: Smutek, který cítíte, je zcela přirozený, protože jste byla ve vyšším světě a poté jste se vrátila zpět na zemskou úroveň. V tu chvíli starosti a problémy světa vchází do vás. Pokud však budete meditovat upřímně několik let, tyto problémy vám nebudou stát v cestě, protože jakmile sejdete dolů ze své meditace, budete mít ohromný mír, vyrovnanost, radost a lásku pro lidstvo.

V tuto chvíli máte neomezenou lásku pro své dítě. Ale poté co budete meditovat několik let, budete více milovat své dítě, protože ucítíte přítomnost Boha uvnitř něj. Nyní necítíte přítomnost Boha uvnitř svého dítěte po celou dobu. Je-li zlobivé nebo rozbije-li něco, tehdy nemyslíte, že Bůh působí skrze něj. V tu chvíli jste rozhořčena a řeknete: "Ne, ne, to není Bůh; to je čert inkarnovaný." Ale přijde doba, kdy uvidíte Boha uvnitř svého syna po celou dobu, nehledě na to, co dělá nebo co říká. Až dospějete k tomuto bodu, nebudete se cítit smutná, když sejdete dolů ze své meditace. Naopak, i když vstoupíte do činností běžného života, budete schopna udržet si tu samou radost, blaženost, mír a vyrovnanost.

Když meditujete, musíte cítit, že šplháte na strom. Lezete vysoko, výše, nejvýše, abyste nasbírala manga a přinesla je dolů na rozdávání. Cítíte-li se však smutná, když slezete dolů, znamená to, že jste je chtěla sama všechna sníst na vrcholku stromu. Nechcete je snést dolů a podělit se o ně s druhými. Proto když jdete nahoru, snažte se vždy jít s radostí; a když slézáte dolů, také se snažte slézat s radostí. Jdete-li vzhůru, ciťte, že je to pro dosažení Nejvyššího; a když scházíte dolů z meditace, ciťte, že je to pro rozdávání.