Otázky & Odpovědi: Medituji dobře?


OTÁZKA: Často shledávám, že kvalita mé meditace vystupuje nahoru a dolů. Vždy doufám, že nespadnu opět dolů, ale stává se to neustále.

ODPOVĚĎ: Na počátku každý zakouší vrcholky i úpadky v duchovním životě. Když se dítě učí chodit, zpočátku klopýtá a padá znovu a znovu. Ale za čas se naučí chodit správně a nakonec i běhat. Pak může běžet tak rychle, jak mu to jeho schopnosti dovolí. Od malého dítěte však nemůžeme očekávat, že bude běhat tak rychle jako jeho otec, protože jeho otec má mnohem více schopností.

Zakoušíte vrcholky i úpadky ve své meditaci. Když jste nahoře, musíte cítit, že získáváte záblesk vaší možné schopnosti. Když jste dole, měl byste prostě cítit, že je to jen dočasná neschopnost. Jen proto, že vidíte běžet ty, kteří jsou pokročilejší v duchovním životě, nesmíte být odrazen. Byla doba, kdy také oni klopýtali. Možná, že teď je obloha plná mraků, ale přijde den, kdy slunce opět zazáří ve svém plném jasu. Zakoušíte-li nízké okamžiky strachu, pochyb, nedostatku aspirace, měl byste cítit, že to nebude trvat věčně. Jako dítě, které upadlo, musíte se pokusit znovu vstát. Jednou budete schopen kráčet, poté běžet a nakonec běžet nejrychleji bez pádů.


OTÁZKA: Když medituji a pláči pro cosi, měl bych také vynakládat úsilí, abych toho dosáhl, či jen to nechat přijít přirozeně?

ODPOVĚĎ: Zpočátku musíte vynakládat osobní úsilí; později se to stane spontánním. Dokud a pokud se to nestane spontánním, musíte vynakládat osobní úsilí. Když sprinter začíná závod, jeho ruce dělají tak rázné pohyby. Na začátku vědomě velmi rychle pohybuje svými pažemi. Vynakládá silné osobní úsilí. Ale po padesáti či šedesáti metrech, když běží největší rychlostí, se vše stává spontánním. V tu chvíli se nesnaží pohybovat svými pažemi. Ale na počátku tak činil.

Je to jako plavba ve člunu. Předtím než se rozjedete, pohnete s tímhle a seřídíte toto. Na začátku musíte udělat všechny možné věci. Zatímco se připravujete, jste velice dynamičtí. Je to však jen vaše příprava. Stále je člun blízko pobřeží. Teprve když jste bezpečně na vodě, může člun plout bez vašeho osobního úsilí. Ve vaší meditaci je tento spontánní pohyb činem Milosti se shora.

Jste-li upřímní, řeknete, že zcela na počátku vaší cesty sestoupila Boží Milost. Jinak byste nebyli inspirováni ke vstupu na tuto loď. Ale jakmile jste odstartovali, cítíte, že vynakládáte ohromné osobní úsilí. Přijde však doba, kdy si uvědomíte, že toto osobní úsilí není nic jiného než Soucit se shora. Proč vstáváte časně, abyste se modlili a meditovali, přestože ostatní se povalují v potěšení letargie? Je to proto, že na vás sestoupila Boží Milost. Proto čím hlouběji půjdete, tím jasnější se stane, že vám skrze vaše osobní úsilí Boží Milost umožňuje činit pokrok. Buď je Bůh vámi potěšen, anebo vám ze svého Nekonečného Soucitu pomáhá.

Osobní úsilí má nejvyšší význam na začátku, protože v tu chvíli necítíme, že Bůh je náš bezvýhradný přítel. Jako lidské bytosti vždy říkáme, že pokud ti něco dám, dáš mi ty něco na oplátku. Nedám-li ti však nic, nemáš žádnou povinnost mi cosi dávat. Ale Bůh není takový. Bůh dává bezvýhradně, ať Jej považujeme za zcela svého nebo ne. V tento okamžik se můžu k Bohu modlit pro naplnění své touhy. Ale v příštím okamžiku, poté co naplnil mou touhu, okamžitě řeknu: "Oh, nepotřebuji Tě. Nechci být Tvým dítětem." Bůh to však nemůže udělat. Bůh nás vždy považuje za své vlastní, bez ohledu na to, jak špatní jsme, protože vidí, že za stovky, tisíce či milióny let nás učiní dokonalými. Dítě o své libovůli může opustit rodiče; ale mohou rodiče opustit dítě? Nemožné! Podobně já mohu zapřít Boha, věčného Otce, protože se na Něj zlobím či protože nesplnil mé touhy. Ale On nikdy nezapře mne, neboť jsem Jeho dítě.
 

* Vlastní úsilí je potřebné. Boží Milost je nezbytná.

 
A tak osobní úsilí je potřebné, protože necítíme, že Bůh nás neustále miluje a bezvýhradně nám žehná. Jakmile jednou pocítíme, že On pro nás dělá vše bezvýhradně, tehdy osobní úsilí není potřebné. Jen proto, že nemáme takovýto pocit, takzvané osobní úsilí má nejvyšší význam. Když se však staneme upřímnými, když se staneme skromnými a obzvláště když se staneme čistými, v ten okamžik ucítíme, že je to Bůh, kdo nás inspiruje ke cvičení našeho osobního úsilí. A tak zásluha patří Bohu od začátku do konce. Na začátku udělujeme 50 procent zásluh sobě, protože vstáváme, abychom se modlili a meditovali, a 50 procent Bohu, protože On odpovídá na naše modlitby a inspiruje nás při naší meditaci. Jsme-li však upřímní, oddaní a naprosto čistí, tehdy řekneme, že stoprocentní zásluha patří Bohu.


OTÁZKA: Někdy během své ranní meditace upadnu do dřímoty - ne úplného spánku, prostě jen dřímoty. Je to špatné?

ODPOVĚĎ: Bohužel, není to dobrá věc. Není to úplný spánek, nejste však také plně probuzeni. Když meditujete, musíte být naprosto dynamičtí. Nedovolte, aby do vás vešla ospalost. Usednete-li k meditaci, pocitte, že jste vstoupili na bojiště, kde musíte bojovat proti nevědomosti, nedokonalosti a smrti.

Naneštěstí, mnoho hledajících nezískává dostatečnou inspiraci, aby se naplnili energií pro ranní meditaci. Jednou ráno získáte inspiraci zcela znenadání; jiné dny nezískáte inspiraci vůbec. Pokud již uvnitř hoří oheň, nemusíte dělat nic. Ale pokud zde není žádného ohně, co uděláte? Nejlepší je několikrát se před meditací zhluboka nadechnout a učinit celé své tělo energickým. Tato dynamická energie vám pomůže vstoupit do meditace. Je-li to možné, napijte se také malého množství teplé ovocné šťávy anebo teplého mléka předtím, než začnete meditovat.


OTÁZKA: Jak se mohu udržet, abych po pěti minutách meditace neupadl do spánku?

ODPOVĚĎ: Za prvé, předtím než začnete meditovat, hluboce se prosím několikrát nadechněte. S každým dechem se snažte cítit proud energie, vstupující do vás. Poté se snažte cítit, že dýcháte skrze různé části svého těla: svýma očima, svýma ušima, svým čelem, svými rameny, vrcholkem své hlavy a tak dále. Ciťte, že každé z těchto míst je dveřmi, a když se nadechujete, pociťujte, že tyto dveře otvíráte. V tu chvíli do vás vchází energie z Univerzálního Vědomí.

Pak se snažte vzývat aspekt síly Nejvyššího. Nevzývejte mír či světlo; jen se snažte přivést do popředí božskou sílu z nitra či snést ji se shora dolů. Tato božská síla vás nechá pocítit, že vaše tělo je rozpálené horečkou, ačkoliv ve skutečnosti vám teplota vzrůstat nebude, a okamžitě ucítíte, že jste nabit energií. Můžete si také představit modrozelený les či pole a cítit, že se jím procházíte. Nyní již nezáleží na tom, jak jste unavený, budete se cítit plný energie.

Také se můžete štípat tak silně, jak je to jen možné, a snažit se cítit, že vás štípe někdo jiný. Zatímco štípete sám sebe, musíte vědět, že je to vaše vědomé já, jež štípe vaše nevědomé já. Musíte však cítit, že vás štípe jiná osoba.

Další pomůckou je opakovat jméno Nejvyššího tak rychle, jak je to jen možné. S ohromnou koncentrací sledujte, kolikrát dokážete opakovat "Supreme" s každým dechem. Síla uvnitř opakování tohoto jména zaplaví celou vaši bytost a vy budete schopen cítit nový tok životní energie.

Při meditaci se vždy snažte cítit uvnitř sebe dynamický a progresivní pohyb, ne však agresivní. Je-li zde dynamický a progresivní pohyb, nemůžete upadnout do spánku. Uvnitř sebe pociťujte vlak, uhánějící ke svému určení. Ciťte, že vy sám jste expresním vlakem s jedním jediným cílem. Strojvedoucí vlaku neustále opakuje Boží jméno pro získání energie, síly, životní síly a všech božských kvalit. Expresní vlak staví jen v konečném cíli, na konci své cesty; při cestě nezastavuje vůbec. Vaším cílem bude dosáhnout či získat hlubokou meditaci.


OTÁZKA: Někdy se zdá, jako bych trávila celou dobu snahou udržet se bdělá, a ve skutečnosti nemedituji.

ODPOVĚĎ: Letargie a spánek přichází během meditace, protože schází upřímný zájem. Je-li zde upřímný zájem, nebude tu žádný sklon ke spánku. Když student chce být ve škole první, pokud má opravdový, upřímný zájem, bude studovat bez nucení svými rodiči. Ale někteří studenti cítí, že pokud jen projdou zkouškou, je to více než dost. Je-li toto jejich pocit, nebudou mít žádný energický popud a nadšení pro své školní povinnosti.

Měla byste se snažit vždy být pro meditaci dychtivá a nadšená. Pokud cítíte, že nemůžete meditovat půl hodiny, pak si naplánujte deset minut meditace. Poté ucítíte: "Ó, jenom deset minut. To můžu udělat snadno." Je-li váš cíl velmi blízko, věnujete mu všechnu svou energii. Je-li poněkud vzdálen, řeknete si: "Ó Bože! Vydržet běžet nejvyšší rychlostí tak dlouhou dobu je nemožné." Každý však může meditovat deset minut. Pokud musíte běžet dvacet mil, budete polekáni k smrti. Když však vidíte, že cíl je na dohled, tehdy si řeknete: "Ó, snadno jej můžu dosáhnout. Poběžím tak rychle, jak je to jen možné."


OTÁZKA: Cítíme-li se unaveni, když usedáme k meditaci, jak se můžeme naplnit energií tak, abychom neusnuli?

ODPOVĚĎ: Když cítíte, že jste unaveni, vyčerpáni, několikrát se prosím klidně zhluboka nadechněte a snažte se cítit, že dýcháte z rozličných míst na svém těle. Snažte se cítit, že dýcháte očima, ušima, čelem, vrcholkem hlavy, rameny a tak dál. Když se nadechujete, jste-li si vědomi svého dechu, tehdy se nebudete cítit ospalí. Ale být si vědomi svého dechu neznamená, že budete vydávat zvuk. Vy prostě ucítíte, jak proud energie vchází do vás s každým dechem.

Ciťte, že každé místo, kterým se nadechujete, jsou dveře. Pokaždé, když se nadechujete, otvíráte dveře tady, tam nebo někde jinde. Přirozeně, když otevřete dveře, světlo také vstoupí, a světlo je jinou formou energie.

Meditujete-li velmi dobře, můžete cítit, že toto děláte spontánně - přitahujete energii nejen svým nosem, ale svou hlavou a dalšími místy. Energie je dostupná všude a tato univerzální energie chce do vás vstoupit různými dveřmi. Je zřejmé, že čím více energie můžete přitáhnout dovnitř sebe, tím vyšší bude vaše meditace.
 

* Jak můžeme překonat strach? Jednotou uvnitř a jednotou vně. Ve světle jednoty nemůže být žádný strach.

 
OTÁZKA: Když se snažím meditovat, je zde cosi, co mě drží zpět.

ODPOVĚĎ: To, co vás drží zpět, je strach. Chcete-li bohatství, jež je hluboko uvnitř vás, musíte se statečně ponořit do nitra. Jen  tehdy, máte-li vnitřní odvahu, můžete dosáhnout vnitřního bohatství. Strach z neznámého a nepoznatelného vám zabraňuje ponořit se dovnitř. Ale co je nepoznatelné dnes, stane se zítra jen neznámým a pozítří se stane známým.

Rozlehlost pravdy vám nikdy neuškodí. Jen vás obejme a naplní. Něčeho se obáváte, protože necítíte, že tato daná věc je částí vás. Ale skrze meditaci si vystavíte svou vědomou jednotu s nekonečnou Nesmírností. V ten okamžik uvidíte a ucítíte, že vše je částí vás. Proč byste se tedy měli obávat?


OTÁZKA: Když medituji, cítím ve svém čele tlak. Čím je to způsobeno a jak to můžu zastavit?

ODPOVĚĎ: Důvodem, proč cítíte tlak ve svém čele, je to, že meditujete na špatném místě; meditujete v mysli více než v srdci. Chcete hrát hru, ale bohužel jste přišel na nesprávnou hrací plochu. Když cítíte tlak ve své hlavě či ve svém čele při meditaci, znamená to, že vaše mysl přitáhla dolů světlo a sílu nad svou kapacitu. Dveře k vašemu vědomí jsou zavřeny, a tak se snažíte prolomit se stropem a vtáhnout Boha do svého pokoje. V tu chvíli chudák Bůh vchází do nepřipravené, nepřijímavé a neosvětlené nádoby. Přirozeně, že nádoba odolává a vy dostáváte bolest hlavy.

Také můžete cítit tlak, protože nádoba vaší mysli je naplněná nečistými myšlenkami a nápady. Ráznou vůlí se snažíte zabít tyto nebožské myšlenky a odolnost mysli opět působí vaši bolest. Tlak může také znamenat, že uvnitř vás je taková překážka, jako je strach. Je-li nádoba mysli naplněna nečistými myšlenkami a vy přitahujete dolů mír, světlo a blaženost, nevědomě se stáváte vystrašený. Nikdy jste neočekával, že tyto věci jsou tak zářící a božské. Vaše mysl je zaplněna všemi možnými temnými myšlenkami a nečistotami, a najednou vejde božský mír, světlo a blaženost. V tu chvíli vám připadají jako cizinci, a tak se jim bráníte. Jedete nejvyšší rychlostí a najednou pocítíte strach, a tak se snažíte zastavit.

Když cítíte takovýto druh napětí, co byste měl udělat, je okamžitě zaměřit svou pozornost na své srdce. Ciťte, že vůbec nemáte hlavu; máte jen měkký pocit srdce, sladký pocit jednoty s Bohem, svým Vnitřním Pilotem. V srdci není žádný strach či odpor. Nezáleží na tom, jak silně meditujete v srdci, nezáleží na tom, kolik míru, světla a blaženosti přitáhnete do srdce, nikdy nebudete cítit napětí či tlak. Bude zde jen radost, láska a pocit jednoty.

Nejbezpečnější a nejlepší způsob je meditovat v srdci. Chcete-li však užívat mysl, měl byste se snažit učinit mysl velmi klidnou, tichou, čistou a vnímavou. Vždy city, že uvnitř aspirující mysli je nádoba, kterou můžete zvětšit svou upřímnou aspirací. Snažte se učinit nádobu velmi velkou, tak abyste mohl udržet více čistoty a jasnosti. Ale nesnažte se na nic naléhat. Jen nechte proudit v sobě a skrze sebe božskou Milost modlením se a meditováním z plné duše. Tehdy neucítíte tlak nebo napětí ve své hlavě.


OTÁZKA: Já si nemyslím, že na cosi naléhám, ale přesto mám bolest hlavy, když ráno medituji.

ODPOVĚĎ: Přímo ve vašem případě, meditujete na špatnou věc. Meditujete na božskou sílu, ale protože vaše vnitřní nádoba není dostatečně čistá, namísto síly do vás vchází agresivní kvality. Tuto agresivitu cítíte jako bolest hlavy. Proto když meditujete ráno, měl byste meditovat na mír. Zaplavte svou vnitřní i vnější bytost mírem; tehdy nedostanete bolest hlavy. Mír sám o sobě je síla; může vyřešit všechny vaše problémy.


OTÁZKA: Někdy, i když se soustředím na své srdce, má hlava přitahuje dolů energii a zdá se mi, že to nemůžu zastavit, a končí to prostě bolestí hlavy. Je tu nějaký způsob, jak se mohu vrátit zpět do srdce?

ODPOVĚĎ: Bolest, kterou cítíte ve své hlavě, je výsledkem odolnosti. Děje se to, že vaše srdce přijímá skrze mysl. Cosi přichází shůry a pokouší se vstoupit do srdce, ale mysl nedovoluje srdci plně přijímat. Mysl povolí srdci přijímat do určité míry; proto ta síla přichází skrze mysl. Pak se však mysl stane žárlivá na srdce a začne se bránit.

V tu chvíli se pokuste cítit, že uvnitř srdce je cosi, co je nekonečně silnější než mysl. Je to duše, která má nesmírnou sílu. Proto vyneste na povrch vnitřní sílu své duše a řekněte mysli: "Dovolila jsi mi zůstat tichým na několik minut a já jsem ti vděčný. Ale stále se modlím a medituji, stále pláču pro mír, světlo a blaženost, a nyní mi nedovoluješ, abych pokračoval." Pak prostě uchopte mysl a vtáhněte ji do záplavy srdce. Mysl je jako neposlušné dítě. Předtím spalo, a tak matka byla schopná zůstat v tichosti a modlit se k Bohu. Ale nyní je dítě probuzené a chce tropit neplechu. Nechce již déle povolit matce, aby aspirovala. Co tedy matka udělá? Pohrozí dítěti a řekne: "Stále se modlím, stále medituji. Ty mě nesmíš vyrušovat, nebo tě potrestám."

Dokud vám mysl povolí meditovat, nemusíte si dělat starosti. Jakmile vás však začne obtěžovat a působit vám bolest, znamená to, že vám nechce povolit přijímat více míru, světla a blaženosti shůry. Proto musíte použít sílu své duše a vtáhnout mysl do srdce.


OTÁZKA: Když jsem meditovala, cítila jsem skutečné napětí. Hlava mě bolela a cítila jsem, že jsem naléhala. Co bych měla dělat v takovémto případě?

ODPOVĚĎ: Když dostanete takovýto intenzivní pocit, okamžitě se velmi rychle nadechujte a vydechujte. Vzrůstá-li rytmus vašeho dýchání, napětí odchází. Snažte se cítit, že stoupáte nahoru po schodech nebo po žebříku, jenž má mnoho příček. Jak šplháte vzhůru, nadechujete se. Pokud cítíte tento vzestup, tehdy napětí odejde. Napětí přichází, když prodléváte na jednom místě. Jestliže však šplháte, jste jako pták vzlétající k obloze. Když se pták vznáší, kdeže je napětí? Podobně, pokud stoupáte vzhůru, nebude zde žádné napětí.


OTÁZKA: Shledávám vaše meditace pro mne velmi obtížnými. Když přicházím, mám krásný pocit. Pak pocítím všechnu tuto bolest vstupující do mého srdce a do mé hlavy. Proč se to stává?

ODPOVĚĎ: Není to negativní síla, co do vás vchází. Vaší potíží je, že když vcházíte do své meditace, snažíte se přitáhnout daleko nad svou kapacitu. Když jsem na pódiu, celé pódium je zaplaveno světlem. Jakmile usednete a podíváte se na mne, snažíte se přitáhnout toto světlo. Je to jako kdybyste byl v obchodě a viděl všechny druhy těch nejkrásnějších věcí. Jako chtivý chlapík chcete koupit vše, ale v kapse máte jen pět centů. Snažíte-li se přitáhnout přes svou schopnost vnímavosti, v tu chvíli vás začne bolet hlava nebo vaše srdce.


OTÁZKA: Velice často, když se koncentruji na své srdeční centrum během meditace, shledávám, že mé dýchání je těžké a přerývané.

ODPOVĚĎ: Ve vašem případě, namáháte své oči, když meditujete. Vaše oči jsou ztuhlé a strnulé, tento tlak dopadá na vaše srdeční centrum. To velice škodí vaší aspiraci. Pokud necháte své oči normální a uvolněné zatímco meditujete, tento tlak odejde. Můžete nechat oči otevřené či zavřené; jen je nenechávejte nepřirozeně strnulé.
 

* Budu tolerovat svět, budu. Jen tolerováním světa budu schopen pomoci mé mysli stoupat a mému srdci se překonávat.

 
OTÁZKA: Když se rozčílím na někoho, kdo mi něco udělal, nemohu meditovat tak, jak bych chtěl. Jak to mohu překonat?

ODPOVĚĎ: Jste-li rozčilený, přirozeně nemůžete meditovat. Nemůžete ve svém domě najednou přivítat přítele i nepřítele. Vaším nepřítelem je rozčilení a zloba, vaším přítelem je meditace.

Dejme tomu, že vám někdo něco udělal a vy jste se na něj rozzlobil. Dokonce i když minulo několik hodin a vy jste zapomněl na svůj hněv, může vás to stále stahovat dolů. Vy jste zapomněl, ale neodpustil jste. Dokud neodpustíte, neosvítíte svůj hněv. Někdy se pohádáte se členy své rodiny a pak jdete spát. Příští ráno shledáte, že nemůžete meditovat. Naprosto jste zapomněl na tuto příhodu, ale zatímco jste spal, síla a rychlost vašeho hněvu vzrostla. Proto je vždy lepší osvítit svůj hněv okamžitě.

Když vám někdo udělá něco špatného, snažte se cítit, že je to rozšířená část vašeho vlastního vědomí, jež udělala tuto politováníhodnou chybu. Zvětšete své srdce a ciťte, že jste to vy sám, kdo jednal špatně. Tímto způsobem se nerozzlobíte. Co musíte udělat, je přestat myslet na druhé, a myslet jenom na zdokonalování sebe. To neznamená, že ignorujete problémy světa. Ne. Vaše vlastní zdokonalení pomůže ostatním. Dosáhnete-li čehosi, uvidíte přímo tu věc v malé míře i u druhých. Podobně, když vidíte něco špatného na druhých, zítra uvidíte přímo tu věc u sebe samého. A vidíte-li cosi dobrého na druhých, ale ne v sobě, tato určitá věc se brzy rozvine i u vás. Jestliže vidíte osobu, která je upřímná, a vy nejste upřímný, už díky tomu, že jste si vědom její upřímnosti, vaše vlastní vnitřní upřímnost vyjde na povrch. Vaše vnitřní bytost se bude snažit promlouvat s upřímností této patřičné osoby a jako magnet bude přitahovat upřímnost od této osoby nebo od Nejvyššího, jenž je zdrojem.

Od této chvíle se snažte zdokonalit svou vlastní povahu, namísto toho abyste se rozhlížel okolo, čí nedokonalosti vám stojí v cestě. Věnujte veškerou pozornost svému vlastnímu sebeobjevování. Jakmile jste zdokonalil sám sebe, uvidíte, že každý na zemi bude mít prospěch z vaší dokonalosti.


OTÁZKA: Jak mohu říci, jestli nemedituji příliš mnoho?

ODPOVĚĎ: Jestliže meditujete příliš mnoho - to znamená nad svou schopnost - tehdy získáte jakýsi druh napětí či bolesti v oblasti třetího oka. Také možná získáte hrdý postoj. Ucítíte možná: "Jsem tak božský a dokonalý, kdežto každý jiný je nebožský a nedokonalý." Snažíte-li se přitáhnout dolů mír, světlo a blaženost se shora nad svou schopnost, nezískáte již možná více žádnou radost či spokojenost z pozemských činností. Možná že pocítíte, že tato vaše pozemská existence je neužitečná a zbytečná. Pokud dostanete takovouto nechuť či depresi, která vás přiměje chtít se stáhnout ze světa, tehdy se možná snažíte meditovat nad svou schopnost.


OTÁZKA: Když medituji, ztrácím energii a unavuji se. Je to proto, že medituji příliš mnoho?

ODPOVĚĎ: Ne. Pokud ztrácíte energii zatímco meditujete, znamená to, že vaše meditace je nesprávná. Meditujete-li dobře, získáte energii. Meditace je cesta k získání nekonečné energie, světla a blaženosti. Je-li však metoda, kterou užíváte, špatná, budete energii ztrácet, namísto abyste ji získávala.


OTÁZKA: Je zde něco, co mohu dělat, abych měl vždy dobrou meditaci?

ODPOVĚĎ: Je to prostřednictvím vděčnosti, vděčnosti jež je uvnitř srdce, ne uvnitř mysli; tím můžete učinit svou meditaci výtečnou. Jen na prchavou sekundu si vzpomeňte, že jednou jste byl stejný jako vaši přátelé a známí. Dnes se podívejte na rozdíl mezi vámi. Je to jako den a noc. Oni mohou být na materiální úrovni bohatí, ale na duchovní úrovni jsou naprosto na dně. Spatříte-li ten rozdíl, samovolně vytryskne uvnitř vás pramen vděčnosti.

Pokud dokážete mít kapku vděčnosti, uvnitř této vděčnosti naleznete svět nového stvoření. Jakmile jednou bylo zaseto, začne semínko klíčit a růst do rostlinky. Proto když nezískáváte dobrou meditaci, nejlepší je myslet na to, kdo jste byl a čím se chystáte stát. Byla doba, kdy jste neuměl ani lézt; a nyní v duchovním životě běžíte. Jakmile jednou spatříte ten rozdíl, musíte mít vděčnost pro Nejvyššího, protože On je tím Činitelem. Je to On, kdo vás inspiroval a jednal ve vás a skrze vás. Inspiroval vás a dal vám ovoce vaší činnosti, proto přirozeně vaše vděčnost vyjde do popředí a vy budete schopen mít dobrou meditaci.