Meditace versus Kontemplace

Pokud meditujeme na určitou božskou kvalitu, jako je světlo nebo mír či blaženost, nebo pokud meditujeme abstraktním způsobem na Nekonečnost, Věčnost či Nesmrtelnost, ucítíme po celou dobu expresní vlak jedoucí vpřed uvnitř nás. Meditujeme na mír, světlo či blaženost, zatímco expresní vlak je v neustálém pohybu. Naše mysl je klidná a tichá v nesmírnosti Nekonečna, ale je zde pohyb; vlak jedoucí nekonečně vstříc cíli. Vyhlížíme cíl a meditace nás tam odvádí.
Kontemplace není taková. V kontemplaci cítíme celý vesmír a nejvzdálenější Cíl hluboko uvnitř nás. Když kontemplujeme, cítíme, že uvnitř sebe držíme celý vesmír se vším svým nekonečným světlem, mírem, blažeností a pravdou. Není zde žádná myšlenka, žádná podoba, žádná představa.

V kontemplaci je vše ponořeno do jednoho proudu vědomí. V naší nejvyšší kontemplaci cítíme, že nejsme ničím jiným než vědomím samým; jsme jedni s Absolutnem. Ale v naší nejvyšší meditaci je dynamický pohyb, probíhající v našem vědomí. Jsme si plně vědomi toho, co se děje ve vnitřním i ve vnějším světě, ale nejsme tím ovlivněni. V kontemplaci také nejsme ovlivněni tím, co se děje ve vnitřních a vnějších světech, ale celé naše bytí se stává částí a součástí vesmíru, který držíme hluboko uvnitř sebe.