Koncentrace na srdce

Velice často slýchávám říkat aspiranty, že se nemohou koncentrovat více než pět minut. Po pěti minutách dostanou bolest hlavy nebo cítí svou hlavu jako v plameni.

Proč? Je to proto, že síla jejich koncentrace vychází z intelektuální mysli, nebo můžete říct z disciplinované mysli. Mysl ví, že se nesmí potulovat; tolik znalosti mysl má. Ale pokud má být mysl využívána správně, osvíceným způsobem, musí do ní vejít světlo duše. Když vstoupí světlo duše do mysli, stává se nesmírně snadným koncentrovat se na něco po celé hodiny. Během té doby zde nebudou žádné myšlenky nebo pochybnosti či obavy. Žádné negativní síly nemohou vstoupit do mysli, pokud je zaplavena světlem duše.

Když se koncentrujeme, musíme cítit, že síla naší koncentrace vychází ze srdečního centra a poté stoupá k třetímu oku. Srdeční centrum je tam, kde je umístěna naše duše. Myslíme-li v tuto chvíli na duši, je lepší nevytvářet si žádnou určitou představu o ní či pokoušet se myslet na to, jak vypadá. Budeme na ni myslet jen jako na zastupitele Boha nebo jako na neohraničené světlo a blaženost.

Když se koncentrujeme, snažíme se cítit, že světlo duše přichází ze srdce a prochází skrze třetí oko. Pak s tímto světlem vstoupíme do předmětu naší  koncentrace a ztotožníme se s ním. Konečným stupněm koncentrace je objevení skryté, nekonečné Pravdy v předmětu koncentrace.