Otázky & Odpovědi: Duchovní srdce


OTÁZKA: Chtěla bych vědět, jak lze dosáhnout duchovního srdce při meditaci.

ODPOVĚĎ: Duchovní srdce je umístěno přímo uprostřed hrudi. Duchovní srdce můžete cítit, když intenzivně a silně aspirujete, a také je můžete spatřit třetím okem. Pokud shledáváte těžkým meditovat na duchovní srdce, můžete se soustředit na fyzické srdce v hrudi. Ale poté, co zde budete meditovat několik měsíců nebo rok, ucítíte, že uvnitř obyčejného lidského srdce je božské srdce a uvnitř božského srdce je duše. Pocítíte-li toto, začnete meditovat na duchovní srdce.

K dosažení duchovního srdce musíte cítit, že nemáte mysl, nemáte paže, nemáte nohy, máte jen srdce. Potom musíte cítit, že nemáte srdce, ale jste srdcem. Dokážete-li cítit, že jste srdcem a ničím jiným, budete schopni snadno dosáhnout svého duchovního srdce při meditaci.


OTÁZKA: Shledávám velmi obtížným opustit mysl a vstoupit do srdce. Co bych měl dělat?

ODPOVĚĎ: Prostě vrhněte mysl a všechno její vlastnictví do srdce. Možná si myslíte: "Jestliže odhodím pryč svou mysl, jak potom budu moci existovat? Bude ze mne hlupák." Ale říkám vám, mysl, kterou užíváte na rozmlouvání s lidmi, mysl, kterou užíváte na získání informací, mysl, kterou užíváte pro běžné světské činnosti, vás nemůže vzít ani o coul blíž k realizaci Boha. Je chromá. Je slepá. Je hluchá.

Snažte se cítit, že celé vaše bytí, od chodidel nohou až ke koruně hlavy, je duše. Opakujte z plné duše: "Já jsem duše. Já jsem duše." Jestliže toto můžete pět minut oduševněle opakovat, odpor mysli odstoupí a bude pro vás existovat pouze duše. Jakmile žijete v duši a přinášíte světlo duše do popředí, toto světlo vynese mysl do vyšších oblastí nebo přinese se shora mír. V každém případě fyzická mysl, jak ji znáte, bude transformována a vy nebudete mít žádné další problémy.


OTÁZKA: Když medituji, někdy mám problém rozlišit, zdali skutečně cítím své srdce, anebo zda je to má mysl, co prožívám.

ODPOVĚĎ: Je-li to skutečně vaše srdce, potom získáte pocit čistého uspokojení. Je-li to mysl, možná získáte uspokojení, ale vzápětí dostanete také pochyby. Váš prožitek bude napadán jinými myšlenkami: "Jsem tak špatný, tak nečistý, tak nevědomý. Dnes ráno jsem lhal a včera jsem udělal něco jiného, co je špatné, jak tedy můžu mít tento pocit uspokojení?" Jestli přijde takovýto druh myšlenek, poznáte, že vaše prožitky byly z mysli.

Získáte-li prožitky z mysli, můžete se dočasně cítit velmi šťastní. Ale tato radost nepotrvá, protože nebudete schopni dosáhnout svého ztotožnění s tím, co mysl viděla nebo cítila nebo si uvědomila. Ale jakmile je jednou získáte ze srdce, okamžitě ucítíte jednotu s nimi a vaše radost bude trvalá.

Když vidíte květinu svou myslí, vážíte si jí a obdivujete ji. Ale vidíte-li ji svým srdcem, okamžitě ucítíte, že vaše srdce je uvnitř květiny nebo že květina je uvnitř vašeho srdce. A tak máte-li prožitek a jste jedním s tímto prožitkem, seznáte, že je ze srdce. Jestliže však cítíte, že prožitek je cosi, co jste získal z vnějšku, potom je z mysli.


OTÁZKA: Jaký je rozdíl mezi tím, jdeme-li vysoko a jdeme-li hluboko v meditaci?

ODPOVĚĎ: Je velký rozdíl ve způsobech meditace, ačkoliv nakonec výška i hloubka se stanou jedním. Když chceme v meditaci jít hluboko, musíme začít svou cestu z duchovního srdce. Měli bychom cítit, že se prokopáváme či putujeme velmi hluboko do svého srdce. Cestujeme dovnitř, ne zpátky nebo dolů k nohám. Pod koleny začíná úroveň podvědomí. Pokud cítíme, že jdeme dolů, potom to není duchovní hloubka, co získáváme, je to jen nižší úroveň vědomí. Duchovní srdce je nekonečně rozsáhlé, proto není žádné omezení, jak hluboko můžeme jít. Nikdy se nemůžeme dotknout jeho hranic, protože duchovní srdce ztělesňuje nesmírný vesmír, který vidíme, a zároveň je větší a rozsáhlejší než vesmír.

Když chceme jít v meditaci vysoko, musíme ve své meditaci cítit směr vzhůru. Naše aspirace stoupá, stoupá nebojácně k Nejvyššímu. Musíme projít tisícikvětým lotosem na vrcholku naší hlavy. Ale znovu, vzdálenost je nekonečně veliká. Není žádného konce na naší vzhůru stoupající cestě, protože cestujeme v Nekonečnosti. Stoupáme ke vždy přesahujícímu Za. Z hlediska vzdálenosti, vzhůru i dovnitř, jsou nekonečné cesty k jednomu Cíli, k Nejvyššímu.

Nemůžeme jít jakkoli vysoko užíváním mysli. Musíme projít myslí, za mysl a do říše duchovního srdce. Panství duchovního srdce je nekonečně vyšší a rozlehlejší, než nejvyšší mysl. Daleko za myslí je panství srdce. Srdce je neomezené v každém směru, a tak je v srdci nejvyšší výška stejně jako nejhlubší hloubka.

Čím výše můžeme jít, tím hlouběji můžeme jít. A také čím hlouběji můžeme jít, tím výše můžeme jít. Působí to současně. Dokážeme-li meditovat velmi silně, musíme cítit, že jdeme jak velmi vysoko, tak i velmi hluboko. Výška a hloubka kráčejí společně, ale působí ve dvou rozdílných dimenzích. Ale pokud může jít člověk ve své meditaci velmi vysoko, má také schopnost jít velmi hluboko.

Před tím, než uskutečníme Nejvyššího, cítíme, že je rozdíl mezi výškou a hloubkou. Když stoupáme vzhůru, cítíme, že jsme dosáhli určité výšky, a když se noříme hluboko, cítíme, že jsme dosáhli určité hloubky. Ale výška i hloubka jsou zcela v mentálním vědomí. Jakmile jdeme za bariéry mysli a vstoupíme do Univerzálního Vědomí, vidíme vše jako jedno a neoddělitelné. V tu chvíli Skutečnost zpívá a tančí uvnitř nás a my se stáváme Skutečností samou. Nemá žádnou výšku, žádnou hloubku, žádnou šíři. Vše je jedním a zároveň vždy přesahuje sama sebe.


OTÁZKA: Co se stane, jestliže medituji na pupeční centrum?

ODPOVĚĎ: V tomto bodě vašeho duchovního vývoje to pro vás není dobrý nápad, meditovat na pupeční centrum. Je to centrum dynamiky, síly a moci. Zneužijete-li tuto dynamiku, stane se brutální agresivitou. Pupeční centrum je také emocionálním centrem. S těmito emocemi se můžete rozpínat a stát se Nekonečným. Jestliže však nejste zaplaven čistotou ve své přirozenosti, stanete se obětí potěšení světského života. Namísto toho byste měl meditovat na srdeční centrum, abyste získal mír, lásku a radost. Máte-li tyto kvality, ucítíte, že mír sám je silou, láska sama je silou, radost sama je silou.


OTÁZKA: Jaký je vztah mezi třetím okem a srdečním centrem?

ODPOVĚĎ: Řekněme, že srdce je vědomí a třetí oko je světlo, přestože mezi obojím není žádný skutečný rozdíl. Třetí oko má nekonečné světlo a zároveň je nekonečným světlem. Duchovní srdce vlastní nekonečné vědomí a zároveň je nekonečným vědomím. Ale nekonečné světlo a nekonečné vědomí je jedno a to samé. V tento okamžik nekonečné světlo - které nazývám třetí oko - je budova a uvnitř sídlí srdce. Ale v další chvíli se nekonečné vědomí - které nazývám srdce - může stát budovou a třetí oko se stane bydlícím. Neustále se mění, protože ve skutečnosti nejsou oddělení. Někdy vidíme světlo před vědomím, zatímco jindy vidíme vědomí před světlem. Cítíme, že to, co je první, je zdrojem  druhého. Ale nastane čas, kdy uvidíme, že světlo a vědomí jsou neoddělitelné.

Srdce obvykle ztělesňuje sladkost a lásku a třetí oko ztělesňuje sílu a osvícení. Ale ti, kteří jsou velmi moudří, ucítí, že třetí oko je také srdcem, protože co jiného je srdcem než to, co nám dává uspokojení? A co nám dává uspokojení? Jenom světlo! Proto dává-li nám světlo z třetího oka uspokojení, jednáme přirozeně s kvalitami srdce. A co nám dává nejvyšší moudrost? Moudrost přichází jen když jdeme hluboko dovnitř, do nejzazších skrýší svého srdce, kde si hraje Nekonečnost, Věčnost a Nesmrtelnost. Vlastnit Nekonečnost jako naši vlastní, vlastnit nekonečné Světlo a Blaženost věčně jako své vlastní je skutečnou moudrostí. Proto můžeme říct, že moudrost přichází ze srdce.


OTÁZKA: Je žádoucí snažit se otvírat třetí oko při meditaci?

ODPOVĚĎ: Vnitřní oko by mělo být otevřeno jen tehdy, je-li zde vnitřní čistota a zralost a kdy vás neznepokojuje ani minulost, ani budoucnost. Častokrát není nádoba připravena, ale s pomocí ohromného odhodlání se hledajícímu podaří třetí oko otevřít. Výsledek je potom nanejvýš odrazující a ničivý. Nejste-li duchovně zralí a uvidíte svým třetím okem, že vaše matka zítra zemře, budete dnes umírat strachy a starostí. Nebo pokud si uvědomíte určité nešťastné události, které se odehrály ve vaší minulosti, budete se cítit nesmírně bídně a nebudete mít sílu pokračovat dál.

Jsou někteří lidé, kteří si otevřeli centrum mezi obočím předtím, než otevřeli své srdeční centrum, a Milostí Nejvyššího neudělali v užívání této síly vážné chyby. Ale většinou do té doby, než je otevřeno srdeční centrum a je naprosto pročištěna emocionální část lidské přirozenosti, pokud si hledající otevře třetí oko, stane se obětí nemilosrdného pokušení. Bude se snažit vidět cosi vnitřně a okamžitě to poví druhým nebo se pokusí vstoupit do někoho ze zvědavosti, aby viděl, co se odehrává v přirozenosti této osoby. Je tisíc a jedna věc, které mohou nakonec hledajícího zavést daleko, daleko pryč z cesty duchovnosti.

Zvláště pro začátečníky je vždy vhodnější nejdříve meditovat na srdeční centrum. Ve skutečnosti byste měli meditovat zde, i když jste pokročilí, protože v srdečním centru získáváte radost a stáváte se částí a dílem čehokoli, na co právě meditujete. Pokud se soustředíte na třetí oko, možná nebudete mít pocit jednoty. Můžete vidět světlo, ale budete cítit, že není vaše; pomyslíte si, že to snad ani nebylo světlo, ale jen představa nebo halucinace. Do vaší mysli mohou vstoupit pochybnosti. Ale když užíváte srdce, radost, kterou získáte, ucítíte okamžitě jako svoji; mír, který cítíte, je váš; cokoliv cítíte se stane vaším. Toto je schopnost jednoty srdce.

 
* Ó mé srdce, ó srdce mé, jsi lodí mého života. Plavíš se po nezmapovaných mořích nevědomosti a dosahuješ Zlatého Břehu, jenž je Za. Ó sladké, sladší, nejsladší srdce mé, ty nejsi jenom Boží. Bůh je také tvůj.